Nadprůměrně vysoké teploty mohou již na jaře ovlivnit provoz konvenčních elektráren
Nadprůměrně vysoké teploty, které panovaly zejména během února letošního roku, a pokračující teplé počasí mohou ovlivnit další provoz klasických elektráren, a to už během jara. Pro různá roční období jsou stanovené různě vysoké limity teploty řek, což může vést k nutnosti omezování výkonu tepelných zdrojů i mimo tradičně kritické letní měsíce.
V Německu byla za únor průměrná teplota vzduchu o 5,1 °C nad dlouhodobým průměrem. Vyšší teploty vzduchu následně zapříčiňují rovněž vyšší teplotu řek. Vodu z řek pak některé konvenční elektrárny, ať už uhelné nebo jaderné, používají na chlazení. Pro různá období roku jsou pro jednotlivé toky a dané úseky stanoveny hodnoty, nad kterou se teplota řek nemůže dostat. Aby se hodnoty nepřesáhly, dochází k omezování výkonu elektráren, resp. snižuje se odběr chladicí vody.
Neobvykle vysoké teploty říčních toků
"Naše data ukazují, že jsme měřili na řece Rýn nadprůměrně vysoké teploty pro dané období již od poloviny ledna 2024 a na konci února jsme dosáhli rekordních hodnot za celé srovnávací období 1988-2023," uvedla Tatjana Erkert, mluvčí Bádensko-Württemberského státního ústavu pro životní prostředí.
Vyšší teploty řek mohou způsobovat restrikce u klasických elektráren, které využívají k chlazení vodu z řek, již během jara. Němečtí producenti, společnosti ENBW and GKM, již dříve varovali o možných omezeních provozu v důsledku vysoké teploty Rýnu. Teplota tam totiž nedaleko města Karlsruhe dosáhla doporučených maximálních hodnot pro dané období roku.
Počátkem dubna se však limit zvyšuje. Výhledově je nutno nicméně počítat s množstvím sněhových zásob, které ovlivňují výši hladiny řek. Sněhově ale byla zima podprůměrná, jak zní rovněž z ČR. Konkrétně z Krkonoš.
Nový normál?
Průměrná teplota vzduchu v Německu dosáhla v únoru 6,6 °C a byla o zmíněných 5,1 °C nad dlouhodobým průměrem z let 1991-2020. Průměrná teplota byla dokonce nejvyšší od počátku měření, která započala v roce 1880.
Zpráva OSN z loňského roku varovala, že Evropě hrozí v dohledné budoucnosti vodní krize. Ta není dána jednou sezónou, ale dlouhodobějším deficitem vody. Dle této zprávy musí Evropa přijmout řadu opatření, aby se její hospodaření s vodou zlepšilo a krizi se předešlo. V loňském roce v důsledku sucha hlásily nižší disponibilní výkon italské vodní elektrárny."Zásoby sněhu, které se obvykle v tomto období ještě vyskytují v Alpách nebo v Apeninském pohoří, tam nejsou, jelikož už roztály," uvedl v červnu v loňském roce v interview Paolo Taglioli za italskou asociaci. "Vodu nemáme všude, a co více, nemáme ani potřebné sněhové zásoby, aby bylo možné garantovat Itálii hladký přechod do podzimních měsíců, kde se snad dočkáme více srážek."
V uplynulých letech měly problémy s chlazením v důsledku vysoké teploty řek např. maďarská jaderná elektrárna Paks, francouzské jaderné elektrárny nebo zmíněné uhelné elektrárny na řece Rýn.
Mohlo by vás zajímat:
Takže nakonec nebudeme v létě používat fve protože je to ekologické, ale protože konvenční zdroje nebudeme umět ochladit. To je opravdu vtipné. Zároveň se dost možná brzy dočkáme toho, že i u nás bude větší spotřeba energie v létě v důsledku chlazení. Osobně také zvažuji nákup klimatizace, protože letní vedra jsou čím dál úmornějsi a ani v noci nelze horko vyvětrat.
Uchladit se to dá, jen to bude stát prachy. Normálně se staví jaderné elektrárny v místech, kde je mnohem větší horko a teplejší voda. Řešením je víc chladicích věží. Dukovany a Temelín se projektovaly v době, kdy se prostě s takovými vedry nepočítalo a tak těch věží mají méně, protože věže jsou zatraceně drahé a snižují účinnost - čerpání. Předpokládám, že se na to myslí a během dostavby tento problém vyřeší.
Mám pocit, že článek "cudně" vynechává, že chlazení potřebují i paroplynové elektrárny.
A bez paroplynových elektráren - jako prvku vyrovnávajícího proměnlivý výkon OZE - se OZE neobejdou...
A další věc jsou negativní dopady větrných elektráren - nejsou třeba i ony zodpovědné za problém s nedostatkem srážek ?
Např. v ČR se výrazně změnilo převládající proudění - kdy mizí severozápadní atlantické (vlhké) a převládá jižní a jihovýchodní (suché).
Jojo, větrné elektrárny odvádí vítr a fotovoltaické plaší déšť :-)
Sto padesát let vypouštíme CO2, které ho je aktuálně v atmosféře o 50% víc, ale můžou za to VtE. které ani nestavíme a ty, co stojí, jsou od nás stovky km daleko. Máte odkaz?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se