Domů
Obnovitelné zdroje
Japonsko otevřelo ve Fukušimě největší továrnu na čistý vodík na světě
Vodík
Zdroj: Martin Abegglen / Creative Commons / CC BY-SA 2.0

Japonsko otevřelo ve Fukušimě největší továrnu na čistý vodík na světě

V prefektuře Fukušima se v sobotu otevřela údajně největší továrna na výrobu čistého vodíku na světě. Výrobní linka bude mít výkon 10 MW, což stačí na výrobu 100 kg (1 200 metrů krychlových) vodíku za hodinu. Vodík bude primárně určen pro auta a autobusy na vodíkový pohon.

Továrna na čistý vodík nazvaná The Fukushima Hydrogen Energy Research Field (FH2R) využívá vlastní solární farmu o instalovaném výkonu 20 MW a elektřinu z obnovitelných zdrojů v síti na provoz technologie elektrolýzy o výkonu 10 MW. O uvedení továrny nalézající se ve městě Namie do provozu informoval zpravodajský portál Recharge.

Až 100 kg za hodinu

Systém FH2R bude moci vyrobit až 100 kg (1 200 metrů krychlových) čistého vodíku za hodinu. Továrna ve Fukušimě představuje pilotní projekt na výrobu zeleného vodíku, kde primárním spotřebitelem budou vodíkem poháněná auta a autobusy v Japonsku, z nichž některé mají být využity během letních olympijských her v Tokiu.

Umístění továrny je symbolické, protože se Japonsko snaží přeměnit region Fukušimy na centrum čisté energie jako součást procesu obnovy po jaderné katastrofě, která zasáhla místní oblast v minulém desetiletí. U slavnostního otevření byl i japonský premiér Shinzo Abe.

Výroba z obnovitelných zdrojů

FH2R továrna je posledním a údajně i celosvětově největším projektem rychle rostoucí technologie, která propojuje výrobu vodíku s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Celý proces je stále více označován za životně důležitou součást energetického přechodu, kde by mohl značně pomoci v těžko nahraditelných oblastech, jako je doprava či vytápění.

Projekt má na starosti konsorcium, které se skládá ze společností Toshiba, Tohoku Electric Power, japonské organizace New Energy a Industrial Technology Development Organization a Iwatani Corporation.

Autor úvodní forografie: Martin Abegglen

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(26)
Willy
14. březen 2020, 12:23

Tak snad budou používat tu vodu s tritiem, co je jí v elektrárné hafo. Aspoň to nemusí vylejvat do moře.

energetik
14. březen 2020, 16:43

To by už ale nemohli psát že vyrábějí čistý vodík když by byl kontaminovaný. Problém ale stejně je už v tom, že už je velký problém sehnat i nekontaminovanou ocel, takže pochybuji o tom že ten elektrolyzér a potrubí nebude už také zamořené jadernými odpadky.

Milan Vaněček
14. březen 2020, 12:59

Cituji: "Japonsko snaží přeměnit region Fukušimy na centrum čisté energie jako součást procesu obnovy po jaderné katastrofě". Ano to je budoucnost.

Ale mohlo by to pomoci řešit i minulost: to obrovské množství vyčištěné vody v areálu elektrárny, ve které ale přetrvává znečištění Tritiem a řeší se jak se této radioaktivní vody zbavit.

Mám takový, asi pitomý návrh, po výrobě vodíku z této vody by snad už šly molekuly Tritia fyzikálně oddělit od 3 krát lehčích molekul vodíku.

Je to reálné, jaderní experti???

Dr.Voštěp
16. březen 2020, 15:13

Tak jasně - vodíkové centrifuky, jak na obohacování uranu...

A budeme prosím oddělovat i tritium z vodních par v atmosféře a raději i všech oceánů? No a vlastně na sladké vody také nesmíme zapomínat a co teprve vodu pitnou!

pave69
18. březen 2020, 20:19

A proč? Bude se to prodávat jako Hydro++ a Toyota Mirai s tím udělá stovku o 2 sekundy rychleji - teda pokud tam někde ve článcích pochytají ty elektrony z beta- rozpadu. :-)

Josef Daŕbujan
14. březen 2020, 22:38

Tato dvě čisla prozrazují největší slabinu vodíkových technologií. Nízkou energetickou účinnost výroby vodíku.100 kg vodíku za hodinu poskytne v teoreticky méné než 40 MW výkonu. S takovou účinností vyrábím vodík ve sklenici vody s plochou baterií. Leda, že by v Japonsku platily jiné fyzikální zákony než u nás.

Pavel Januška
15. březen 2020, 06:56

Pokoušel jsme se spočítat účinnost zařízení - příkon 10 MW, výkon 100 kg vodíku/ hod. Když 100 kg vynásobím výhřevností 119,6 MJ/kg a přepočtu na 1s (tzn dělím 3600), dostanu výkon zařízení 3,3 MW. Takže účinnost výroby vodíku je 33 %. To je přece strašně málo! Nneí tam někd chyba?

Emil
15. březen 2020, 08:16

...a to pořád ještě nemáme elektřinu, ale jen teplo.

energetik
15. březen 2020, 10:12

"primárním spotřebitelem budou vodíkem poháněná auta a autobusy v Japonsku"

Porovnat to musíte tedy s výrobou syntetického benzínu, nafty, LPG nebo CNG...

Emil
15. březen 2020, 11:15

...která budou jezdit na elektřinu, vyrobenou z toho vodíku. Nic porovnávat nemusím, ani to nedělám. Jen upozorňuji, že celý příběh té účinnosti je ještě o dost horší.

energetik
15. březen 2020, 10:22

A koho to trápí když je to levná, čistá a skutečně bezemisní energie která by na povrch Země i tak dopadla a jen se její přeměna v teplo trochu pozdrží?

Emil
15. březen 2020, 11:18

Netrápilo by to nikoho, kdyby ta energie byla opravdu levná, čistá a bezemisní, což není.

James Bond
15. březen 2020, 14:57

Chemici, napište zde rovnici elektrolýzy vody i s vedlejšími produkty na elektrodách, ať je jasno.

Tomáš Dvořák
15. březen 2020, 10:52

Já na to šel drobátko jinak - příkon 10 MW a výroba H2 100 kg/hod. Takže za hodinu tahle "největší továrna" spotřebuje 10 MWh a vyrobí 100 kg vodíku.

Toyota Mirai má spotřebu 0,76 kg/100 km. Takže těch 100 kg vystačí na dojezd asi 13.158 km. Kolik kWh by na ujetí této vzdálenosti spotřebovala taková Tesla? Při 22 kWh/100 km to vychází na 2.895 kWh. S přenosovými a nabíjecími ztrátami 15 % to dělá řekněme 3,3 MWh.

Takže spotřeba primární elektřiny v případě zeleného vodíku je asi trojnásobná oproti autům na baterie. A to se vyplatí...

Tomáš Dvořák
15. březen 2020, 11:01

A to je ještě otázka, jestli těch výsledných 100 kg vodíku je už stlačených na potřebných 700 bar, jinak je potřeba přičíst další obří ztráty...

Carlos
16. březen 2020, 16:38

Podle wikipedie (tedy jenom) může elektrolýza na 1kg vodíku, kde by bylo třeba při účinnosti 100% 39.4kWh, spotřebovat asi 50kWh a dalších 15 na stlačení pro auta. Takže jsme na nějakých 65% účinnosti. To je dost dobré, řekl bych.

energetik
15. březen 2020, 13:48

Jenže Japonsko nemá potřebné vzácné prvky na akumulátory. Místo toho jsou schopni produkovat nanomateriály a membrány pro palivové články nebo průtočné (VRB) akumulátory které se ale nehodí jako mobilní zdroje energie. Proto se v mobilitě rozhodil pro vodík a v energetice pro průtočné akumulátory nebo Na-S akumulátory. Je to surovinově méně náročná cesta. Je to také o surovinové strategii a energetické bezpečnosti státu. Podobně jako v ČR v případě chystaného jaderného tunelu který se tu občanům servíruje také pod těmito hesly a politici neřeší jestli se to vyplatí nebo ne a jakou to má mizernou účinnost a zvýšené nároky na energetickou sít a zálohu.

energetik
15. březen 2020, 13:26

Pořád je to ale cca 1000x větší účinnost že výroba jaderné elektřiny z uranu při současných jaderných reakcích. A to máme jen elektřinu, kde je vodík pro natankování do autobusu?

A to ve zlaté éře jaderného rabovaní někteří ještě navrhovali aby se vodík vyráběl z přebytečné jaderné energie a tím se vyřešila špatná regulovatelnost těchto zdrojů, to by zde bylo teprve teploučko, zlaté CO2.

js
16. březen 2020, 12:36

neni, elektrolyza je opravdu bez katalyzatoru velice neefektivni.proto se stale ceka na reaktory IV generace, ktere nepouzivaji k chlazeni vodu ale soli, v nich je mozne vyuzit zbytkove teplo na rozklad vody....

energetik
16. březen 2020, 13:46

Přesně tak, čeká se každých 30 let na dalších 30 let. podobně jako na fúzi, přitom škody stále rostou.

IV generace už nebude štěpit a vytvářet vysokoenergetické odpady které uvolňují tisíce let spoustu tepla a záření? I kdyby tu účinnost zlepšili o polovinu tedy na 0,008% pořád, je to strašně malé využití energie na to, že ta tato technologie tu hmotu takto znehodnotí a udělá ji život zničující.

Emil
16. březen 2020, 15:10

IV. generace štěpit bude, ale může štěpit jednak ochuzený uran, který reaktory na pomalé neutrony neumí energeticky využívat, a také může štěpit transurany (hlavně plutonium), kvůli kterým se vyhořelé palivo musí skladovat ty tisíce (až stovky tisíc) let. Navíc množivé reaktory IV. generace produkují štěpné izotopy, které se zase využívají v klasických reaktorech. Výsledkem tedy může být uzavřený palivový cyklus, ze kterého bude řádově méně odpadu, který navíc už za stovky let bude mít radioaktivitu na úrovni přírodního pozadí.

Milan
15. březen 2020, 11:16

Vodíkové auto spotřebuje cca 1 kg vodíku na 100 kiláků a k výrobě tohoto množství vodíku padne 100 kWh elektriky, takže pokud to nebude čistá elektrika z jádra, solárů či větrníků, tak to je celé nesmysl, nemluvě o další distribuci, skladování, tankování vodíku a nakonec zatím velmi drahé palivové články v autech. S elektroauty je to zatím velká mizérie a natož nějaký vodík pro který není žádná

infrastruktura.

Rene Pajurek
16. březen 2020, 11:59

100 kWh elektřiny na výrobu 1 kg vodíku je pořád špatné číslo. Kdyby to spadlo o aspoň o polovinu dolů, tak je to jednoznačně palivo budoucnosti. Jinak o českých investicích do výroby a distribuce vodíku v USA se píše tady – https://www.volty.cz/2019/01/01/vodik-jako-pohon-zitrka/

Slavomil Vinkler
16. březen 2020, 16:16

No to není tak zlé, 100kW na 1kg , co je katastrofa, je objem a distribuce. Pokud do vodíku chceme schovat přebytek jako zásobu na 1/3 roku,PRO NĚMECKO - museli bychom skladovat objem cca řádově 1/100 N km3 a vyrábět 100 tisíc Nm3/ minutu. To je opravdu dost.

Jan Veselý
16. březen 2020, 18:14

Žádné my chceme neexistuje, to je jen vaše mánie. Japonci to chtějí hned čepovat do aut, v EU ho hned chtějí posílat jako surovinu do chemické výroby.

Slavomil Vinkler
16. březen 2020, 18:59

Ale ne, vždyť jde o distribuci.

K výrobnám se nedá zajíždět podle výroby. Nutno H2 dodávat vlakům, autům, do chemiček, atd. Zejména je nutno srovnávat špičky výroby / spotřeby, a to v delším než hodinovém nebo denním rámci.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se